Vedení klubu

Babinec Jan

Adresa Rudná 59, 703 00 Ostrava Zábřeh
Telefon 725 536 401
E-mail janbabinec@1jcbo.cz
Funkce Organizační pracovník pro administrativu, vedoucí trenér staršího žactva
Trenérská třída II.třída
Trenérská praxe 20 let
Datum narození 13.07.1976
Váha 80 kg
S judem začal/a 1985
Věková kategorie Veteráni
Technický stupeň/pás f2.dan-černý
Tréninkové středisko Ostrava Přívoz
Fotogalerie  

Trenér

Trenérská praxe
Cca v osmnácti letech mě oslovil kamarád, který trénoval v Hlučíně, jestli bych to po něm nechtěl převzít. Říkám si dobrá brigáda, nějaký peníz navíc a hlavně činnost, která mě baví. Kamarád odjel do Ameriky a já začal trénovat dvakrát týdně v malém městečku nedaleko Ostravy v Hlučíně a to dvakrát týdně. Bylo to skvělé období. Poznal jsem spoustu šikovných děcek a také rodičů. Někteří z nich se poté prali i za můj mateřský klub Baník Ostrava. Získával jsem postupně vztah k dětem, učil se jim naslouchat a hlavně učil jsem se jak vychovávat a učit.
Po příchodu do Baníku Ostrava to pro mne bylo poté o to lehčí. Nejprve jsem trénoval chvíli jako asistent na Hrabůvce a pak jsem se uchýlil do Poruby, kde jsem trénoval až do června 2014. Odchod z Poruby byl pro mne bolestivý, ale cítil jsem, že to musím udělat. Trénoval jsem asi deset let děti od 4 – 10 let. Vytvořil jsem tři tréninkové skupiny a předal Porubu kamarádovi Ottovi.
Od září roku 2014 jsem se stal trenérem SpS, kde působím do současné doby. Mám na Sareze v Přívoze na starosti trénink starších žáků. Z úvodních třech tréninků týdně jsme tréninky rozšířili i o jeden navíc a to ve čtvrtek, kdy máme kondici.
V roce 2015 jsem úspěšně absolvoval školení trenérů II. třídy a těším se na další práci…

Dosažené výsledky

Jednotlivci

Přebor ČSSR ml.ž. 3. místo
Přebor ČSSR st.ž. 3. místo, 1990
Přebor ČR dorostenců 3. místo
Přebor ČR juniorů 1. místo
Přebor ČR mužů 7. místo, 5. místo

Dlouhodobé soutěže

Titul mistr ČSR člen vítězného družstva starších žáků (prali jsme se společně s Tomášem Cholevou za Sokol Holice)
Titul mistr ČR dorostenců člen vítězného družstva
Vítěz ČP mužů

Velké ceny

MT Wolfsberg, Rakousko, 1. místo, 1991

vítěz Malé ceny Studénky

Sportovní životopis

Sportovní životopis
Chodil jsem tehdy do druhé třídy a můj nejlepší kamarád Martin Holuša, se mě jednou o velké přestávce zeptal jestli nechci dělat judo. On sám tam prý již byl dvakrát a bylo to super. Oslovil jsem rodiče a Ti souhlasili. Jeli jsme se podívat na trénink k p. Cvikovi. Ani nevím, jestli jsem na tréninku zůstal díky svému kamarádovi, nebo jestli mě to opravdu bavilo… Zařekl jsem se však, že trénovat budu! Hodně mě lákalo být stejně dobrý jako Ti starší, kteří chodili po nás. Kamarád postupně skončil já změnil trenéra. Nebyl to nikdo jiný než Jindřich Kaděra!!! Tam jsem poznal, že mě Judo opravdu baví. Pan Kaděra se o nás staral jako o své děti. Koupali jsme se pod mostem u řeky, pracovali se svými Judo míčky pro podporu Aši Wazy, která byla jeho doménou. Trenér vytvořil žebříček dětí podle naši výkonnosti v randori a můžu říci, že jsem velmi záviděl těm, kteří byli výše než já. V té době jsem již z galerie pozoroval Ty nejlepší na hlavním tatami dole a docela dost jsem tam chtěl být. A najednou to přišlo. Pozvánka na talentové zkoušky na sportovní školu. Jelikož mě také bavila matematika, rodiče byli rozhodnutí mě poslat právě na školu z rozšířenou výukou matematiky. Ten večer jsem doma brečel a „své“ Judo si doslova poprvé vybojoval.
Talentové zkoušky do páté třídy jsem udělal na výbornou – vždyť dvanáct shybů nebyl problém udělat z neustálého lezení po stromech. Setkal jsem se s úžasnou partou kámošů, se kterými se vídávám dodnes a jsem za to ze srdce rád. Na sportovní škole se mi zvýšila tréninková zátěž ze dvou tréninků za týden na sedm. Měli jsme tehdy v pondělí a pátek tréninky dvoufázové a úterý, středa a čtvrtek jen odpoledne. Trenérem se stal pan Oldřich Vašek. Toto období považuji za velmi důležité pro rozvoj gymnastiky, techniky i morálky. Ostatní sporty nám mohly jen tiše závidět. V té době tzn. Mladší žáci jsem prohrál snad jen 4 zápasy za dva roky. Výkonnost šla velmi rychle nahoru a já se těšil z prvních diplomů a medailí. Velký podíl na tom, že u Juda jsem dodnes, mají právě trenéři Kaděra a Vašek. V kategorii starších žáků jsem měl nejprve pana trenéra Pfaura a pak Purkerta. Oba dva byli skvělí. Z pohledu juda jsem první rok prohrál jen jeden zápas a to bohužel na krajském přeboru. Na republiku však jeli jen první dva a já si na svou šanci musel ještě rok počkat. Další rok byl velmi úspěšný. Titul mistra ČR v družstvech, třetí na MČR jednotlivců a vyhrané všechny velké ceny. Přechod do kategorie dorostenců byl pak dosti obtížný. Jednotliví borci byli i o dva roky starší než já, a proto prosadit se bylo poměrně obtížné. Začal jsem vozit pátá místa. Trénink pod vedením pana Prölla však vše opět změnil. I v této kategorii jsme za družstvo dosáhli na titul Mistra ČR v družstvech a já získal třetí místo v jednotlivcích.
Následoval přechod do juniorské kategorie. Tady již byl velmi patrný vliv revoluce na naše Judo. Stalé méně peněz ve sportu a jiné zájmy ostatních, způsobili, že v Ostravě již na „Baníku“ nebylo skoro s kým trénovat. Bylo potřeba si to uvědomit a začít makat sám. To že jsem se dostal na VŠ mi hodně pomohlo, protože jsem se mohl i nadále věnovat svému sportu. Juniorská kategorie byla pro mne také celkem úspěšná. Nějaké starty v zahraničí a hlavně titul Mistra ČR v Juniorech. Tady již pod vedením pana trenéra Stankoviče.
No řekněte sami: Kaděra, Pfaur, Purkert, Pröll, Stankovič a následně Borbély. To je co? Co jméno to symbol úspěchu.
V seniorské kategorii jsem již postupně přestával trénovat. Částečně ztrátou soupeřů, částečně chutí k tréninku a také tím, že jsem si našel práci, ženu ... Finančních prostředků na ježdění na soutěže nebylo mnoho a také jsem si uvědomil, že Mistr světa nebudu. Páté místo na MČR bylo pro mne v seniorech maximum.


Zpět


CzechBulgarianEnglishFrenchGermanItalianPolishRussianSpanish
Facebook