Síň slávy

Věnsek Josef

Trenérská třída II.třída
Trenérská praxe 20 let
Rozhodčí -
Datum narození 27.06.1967
Technický stupeň/pás e3.dan-černý
Fotogalerie  

Dosažené výsledky

Mistrovství Evropy
1991 Praha 2. místo

Světový pohár
1991 Bulharsko 1.místo
1992 Polsko 1.místo
1993 Praha 3. místo
1993 Rakousko 3. místo
1994 Rakousko 3. místo
1994 Praha 3. místo
1996 Praha 3. místo
1996 Švýcarsko 1. místo
1998 Mnichov 2. místo

Účastník olympijských her
1992 Barcelona

Sportovní životopis

S judem začínal ve 12-ti letech v oddíle juda Baník Ostrava. Začínal pod vedením trenéra Jindřicha Kaděry, další legendy našeho juda. Na jeho technické a závodní přípravě se postupně podíleli trenéři Oldřich Vašek, Jiří Černota a bratři Petr a Jan Stankovičové. Ti všichni měli lví podíl na jeho budoucích úspěších. Díky nim dostal Josef perfektní technický základ pro další rozvoj a k tomu se přidal Pepův talent a píle.
V roce 1985 rukoval na vojnu. Ihned po něm sáhlo Armádní středisko vrcholového sportu Dukla Bánská Bystrica. Tam narukoval již jako dvojnásobný mistr ČSSR v mužích. Je třeba říct, že mistrem ČSSR v mužích se stal poprvé už jako 17-ti letý dorostenec. V tomto věku by to i dnes bylo považováno za velký úspěch. Ve finále tehdy porazil dalšího baníkovského borce Milana Šilara. Trenérsky se o něj v Dukle staral Standa Tůma, Jiří Synek a Vladimír Novák.
Na mužském Mistrovství Evropy startoval poprvé v 1990 v Německu, kde vyhrál 2 zápasy, prohrál s Němcem a v opravách s nynějším předsedou Polského svazu juda Wieslawem Blachem. I tak napoprvé obsadil hezké 7. místo. V roce 1991 se dostavil jeho životní úspěch, kdy na ME v Praze vybojoval ve váze 71 kg stříbrnou medaili. Ve velkém a napínavém finále tehdy prohrál s Němcem Stefanem Dottem. Žádný ze závodníků nedokázal bodovat chvatem a na konci utkání museli rozhodnout o lepším závodníkovi rozhodčí. Nejtěsnějším možným rozdílem jako technicky horší prohrál Josef 1:2. Na Mistrovství světa v Barceloně v témže roce skončil na 7. místě. Prohrál s Finem Korhonenem a v opravách s Maďarem Hajtošem. Na OH v Barceloně 92 se sešli ve skupině smrti nejlepší závodníci posledního Mistrovství Evropy. Pepa prohrál ve třetím kole opět s věčným soupeřem Korhonenem. Ten pak prohrál s Dottem a tím Pepu vyřadili s dalších bojů na olympijském tatami.
Na Mistrovství Evropy v roce 1993 skončil na sedmém místě. V roce 1994 na Mistrovství Evropy v Gdaňsku konečně porazil Korhonena. V boji o finále však prohrál s Kosmininem z Ruska. V boji o 3. místo opět na praporky prohrál s Němcem Sporlederem. Takže krásné 5. místo.
V této době se po rozdělení republiky musel rozhodnout, zda zůstane jako profesionální sportovec dále na Slovensku. Podmínkou pro setrvání v Dukle Bánská Bystrica však bylo zažádání o slovenské státní občanství. To nebylo nic pro Pepu. Stejně jako mnozí další čeští sportovci se rozhodl pro návrat do Čech. Josef se rozhodoval mezi návratem do Ostravy a nabídkou Sportovního klubu policie Hradec Králové, kde mohl jako profesionál dál pokračovat ve sportovní kariéře. Nakonec zvítězila touha po reprezentační přípravě.
Josef dál sbíral medaile na nejprestižnějších turnajích. Zvítězil v Salcburku, stříbro získal v Mnichově, v Bonnu bronz, ale zranění mu nedovolilo startovat na Mistrovství Evropy. Na následujícím Mistrovství Evropy v roce 1995 skončil na 9. místě. Je to škoda protože k startu na OH potřeboval být alespoň sedmý. Na Mistrovství Evropy v roce 1996 v Bratislavě prohrál s ruským reprezentantem Totikashvilim opět na praporky. V následujícím roce 1997 se ještě pral na 1996 ve Wroclavi, kde ho zranil Rus Makarov. Toto zranění mu nedovolilo, aby nastoupil do opravných bojů.
V tom roce mu skončila profesionální smlouva v Hradci a Pepa se rozhodl, že ji již dál neprodlouží. Vrátil se do Ostravy a přemýšlel, co v životě dál. Měl nastoupit jako vedoucí trenér vznikajícího sportovního centra mládeže v Ostravě, ale nakonec dal přednost cestě za prací do USA. Tam se ještě sporadicky účastnil turnajů. Skončil na 5. místě na US Open a i na dalších turnajích v USA získával medaile. Práce však dostávala přednost a na judo již nebyl čas. V USA se oženil a v současnosti žije v městě Cartersville 30 minut od Atlanty ve státě Gorgia. Pracuje jako technik kamerových systémů řízení dopravy. S bývalými partnerkami má v ČR dvě děti. Josef Věnsek byl také uveden do síně slávy Českého svazu judo.

Zpět


CzechBulgarianEnglishFrenchGermanItalianPolishRussianSpanish
Facebook