Členové

Koza Dušan

Adresa Havířská 12, 702 00 Ostrava Mariánské Hory
Telefon 725 475 421
E-mail dusankoza@1jcbo.cz
Funkce Místopředseda, vedoucí střediska Přívoz
Trenérská třída II.třída
Datum narození 08.04.1975
Váha -81 kg
S judem začal/a 01.09.1985
Věková kategorie Muži
Technický stupeň/pás d4.dan-černý
Tréninkové středisko Ostrava Přívoz
Fotogalerie  

Dosažené výsledky


Světový pohár
muži
1996 Praha do 81 kg 7. místo

Mistrovství Evropy
masters
2008 Praha družstva 2. místo

junioři
1995 Valladolid do 78 kg bez umístění

Mistrovství Československé republiky
dorostenci
1991 do 53 kg 1. místo
1990 do 48 kg 1. místo
1989 do 44 kg 1. místo

Mistrovství České republiky
muži
2008 KATA (katameno kata) 1. místo
2008 KATA (nageno kata) 3. místo
2004 do 81 kg 1. místo
2003 do 81 kg 3. místo
2002 do 81 kg 3. místo
2000 do 81 kg 2. místo
1998 do 81 kg 2. místo

Mistrovství České republiky
junioři
1995 do 78 kg 1. místo
1994 do 78 kg 2. místo

dorostenci
1991 do 53 kg 2. místo
1990 do 48 kg 1. místo
1989 do 44 kg 1. místo

Extraliga České republiky
muži
1996 do 78 kg 2. místo
1995 do 78 kg 2. místo




Sportovní životopis

Tak jak už to většinou v životě bývá, jsem se k judu dostal úplnou náhodou. Při jednom školním tělocviku nás kdosi pozoroval a pak přišla domů pozvánka na talentové zkoušky. Pamatuji si velmi dobře, když jsem se ptal rodičů: „ Co to je vlastně judo“?. Na zkouškách jsem uspěl a zároveň jsem byl v roce 1985 přijat nejen do sportovního klubu juda TJ Baník Ostrava, ale také do sportovní školy v Ostravě- Výškovicích.
Ihned se mně ujal jeden z nejlepších trenérů, jaký kdy vůbec v našem klubu byl. Nebyl to nikdo jiný, než Peadr. ing. Oldřich Bedřich Vašek Csc. (6. dan). Ten ve mně vybudoval, jak jsem později zjistil neskonalou lásku k tomuto nádhernému sportu. Oldřich Vašek měl dar učit nejen judo, ale také pedagogicky neskutečně vychovávat. Zdravě manipuloval nejen s námi, ale též s našimi rodiči. Naučil nás pevné charakterní chování judisty, pevné technické základy juda, učil trpělivě a dlouze gymnastiku. Nepovolil v ničem, vždy dosáhl s námi všeho, co si umanul. Dlouze vysvětloval principy juda, dlouze nám vykládal své sportovní zkušenosti, životní příběhy, příběhy z cest po Himalájích, Africe, často nás zasvěcoval do duchovna a východní kultury. My ho všichni neuvěřitelně respektovali a neuniklo nám žádné jeho slovíčko, či myšlenka. Byl a myslím, že tím u nás i zůstal „Božským“ trenérem. Dodnes na něho velmi často všichni, kdo mněli to štěstí ho poznat vzpomínáme.
Dalším mým judistickým krokem, byl v roce 1987 po krátkém tréninkovém angažmá Karla Purkerta, vstup do tréninkové skupiny dorostenců, kterou trénovali hl. trenér Mgr. Jiří Proll (6. dan) s asistenty Ing. Jiřím Černotou a Petrem Stankovičem. Ostravské judo bylo na vrcholu. My bojovali a získávali vítězství v turnajích jednotlivců a dorostenecké ligy. Jerry, jak jsme mu všichni přezdívali z nás dokázal vyždímat neskutečnou sílu, zaujetí, náboj, energii a touhu po vítězstvích. Byli jsme v té době neuvěřitelná parta „ Samurajů“, které kdo se postavil, nemohl zvítězit. V té době se mi podařilo být dvakrát u zisku titulu mistra Československé republiky a jednou u zisku titulu mistra České republiky v dorostenecké lize, také na individuálním mistrovství jsem získával medaile. Bylo to sportovně nejkrásnější období mého sportovního života. Až po letech jsem si uvědomil, jak strašně moc jsme trénovali, jak strašně moc jsme toužili být nejlepší, jak strašlivě jsme byli hladoví po úspěchu, jak obrovsky jsme byli všichni motivováni. Dodnes to však vnímám velmi pozitivně.
Toto hojné období ukončila částečně změna politického režimu v roce 1989, částečně přechod do juniorské kategorie a odchod do armádního sportovního klubu VTJ Výškov, kde jsem nastoupil v roce 1994. Tam však vlivem politických změn nebyla příprava ideální a já si poprvé uvědomil, že musím začít být trenérem sebe samého, pokud chci i nadále být úspěšný. A to se naštěstí podařilo. Celou juniorskou cestu jsem strávil ve výběru reprezentace ČR. Dvakrát jsem stanul ve finále ČR a jednou ho dokázal vyhrát. Vrcholem tohoto období byla v roce 1995 účast na ME juniorů ve Španělském Valladolidu. To už jsem však trénoval pod vedením dalšího legendárního ostravského trenéra Jana Stankoviče (7. dan). Hanz mě pak vedl až do své tragické smrti. Pod jeho vedením jsem se stal základním pilířem extraligového družstva Baníku Ostrava. Dvakrát jsme získali v této soutěži druhé místo a dvakrát jsme vyhráli Český pohár družstev ČR.
Přechodem doseniorského věku, jsem začal pracovat a judo jsem dělal po zaměstnání. Avšak i nadále se mi dařilo udržet se v širším výběru seniorské reprezentace a vycestovat na pár zahraničních reprezentačních turnajů, kde největším mým úspěchem bylo sedmé místo na GP Praha. V této době mě trenérsky vedl Radislav Borbély (6. dan) a naše spolupráce byla velmi plodná. I v tomto věku mě mnohé naučil. Pod jeho vedením, se ze mě stal skutečný „zemař“. Bylo už však stále méně a méně zaujetí a také času, jelikož jsem v té době už měl vlastní rodinu. Po třech bonzových a dvou stříbrných medailích z Mistrovství ČR seniorů přišlo konečně vytoužené vítězství v roce 2004. Po tomto Titulu jsem se rozhodl s individuální kariérou skončit. Bylo to ve věku 29 let. Nadále jsem však zůstal oporou a tahounem 1.JCBO v soutěži extraligy.
Avšak už od mých prvních judistických krůčků mě fascinovala práce trenéra. Vždy jsem žil s přesvědčením, že jednou budu také trenér juda. Jeden důvod, který mě v této myšlence hnal vpřed byl ten, že jsem měl v mém judistickém životě neuvěřitelné štěstí na trenéry. Vždy mě vedli velmi, velmi dobří trenéři. Byli to Peadr. Ing Oldřich Bedřich Vašek Csc., Karel Purkert, Ing. Jiří Černota, Mgr. Jiří Proll, Jan Stankovič, Radislav Borbély, v reprezentaci pak Mgr. Jiří Dolejš a Zdeněk Kasík.
Postupně jsem do tréninkové práce nakukoval a naostro jsem začal trénovat v roce 2000 přípravku a žáky našeho klubu. To už jsem se stal trenérem II. Třídy a po letech trenérské práce přípravky a žáčků, jsem měl možnost v letech 2010 až 2012 tři roky vést dorostence našeho klubu 1.JCBO. Tam se mi společně s dalšími trenéry Radkem Borbélym a Janem Štefánikem podařilo připravit účastníky ME a MS dorostenců a dvakrát získat titul Mistra ČR v dorostenecké lize.
V roce 2013 jsem se z organizačních důvodů vrátil k tréninku starších žáků našeho klubu. Také tam se mi společně s asistenty Romanem Martínkem, Michaelou Boháčovou podařilo získat s družstvy starších žaček a starších žáků druhé místo na přeboru České republiky v roce 2013. V té době jsem také ve spolupráci s SCM Ostrava zastával až do roku 2015 funkci trenéra RVŽ.
Od Září 2014 jsem přišel na plný úvazek do funkce vedoucího trenéra sportovní specializace judo na Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových v Ostravě. Také jsem se opět vrátil k tréninku dorostenců a juniorů.
Judo se postupně během mého života stalo jeho neoddělitelnou součástí. Po letech si troufám říci, že mi umožňuje žít lepší život. Množství zážitků, příhod, výher a proher, tréninků, potu, bolesti a radosti se nedá vyčíslit. Stejně tak se nedá vyčíslit množství přátel, které mi judo přineslo. Z několika mám natolik silné vazby, že jsou jako moje rodina, součást mého života. Jsem za to nemírně rád.
Judo je nádherný, moderní a dynamicky se vyvíjející sport. Není jednoduché se s ním spřátelit, avšak komu otevře svou náruč, toho už nikdy nepustí!!! Děkuji ti JUDO, že jsi mě přijalo za svého. Vážím si toho a vynasnažím se ti vše, co jsi mi dalo ti vrátit.
S pokorou a úctou k tomuto sportu Dušan Koza

Zpět


CzechBulgarianEnglishFrenchGermanItalianPolishRussianSpanish
Facebook